Co byste řekli na to, kdyby se stala taková situace, kdyby se nemohla zabije zvířata a nemohla by se jíst? Kdyby celá planeta zničehonic musela být vegetariánská anebo veganská? Abych pravdu řekla, tak kdyby se nemohlo jíst maso, tak mně osobně by to skoro vůbec nevadilo. Ale co jediné by mi ze zvířat chybělo, tak mléko a vejce. Jsem opravdu ráda, že se může pít mléko a mléčné výrobky a také vajíčka, protože já osobně bych bez toho nemohla být. Opravdu miluji míchaná vajíčka a jsem ráda, že máme doma také slepice. A asi před pár lety jsem začala chovat slepice.
Začalo to tím, že jsem si pořídila tři opravdu krásné slepice, které byly opravdu krásného plemene a vypadalo to, jako kdyby každá slepice neměla peří, ale spíše nějakou srst. Potom jsem si pořídila k nim kohouta, abych mohla mít i z vajíček malá kuřátka. Nakonec to dopadlo tak, že během půl roku jsem měla ze tří slepic jednoho kohouta asi patnáct slepic. Ale toho nebyly slepice jenom z vajíček, později jsem si kupovala další a další plemena, která se mi líbila. Stala jsem se prostě slepičí mámou. Také každý rok si vždycky nechám z vajíček nalíhnout alespoň patnáct nebo dvacet kuřátek, protože mě to opravdu hodně baví.
Také jsem už kolikrát byla se svým slepicemi na výstavě kurů, musím uznat, že už jsem čtyřikrát uspěla, což mě velmi těší. A to už jsem tam byla teprve jenom párkrát, protože jsem měla ještě moc mladé slepičky. Těším se na příští rok, kdy mě čekají dvě výstavy mých hedvábniček, protože toto mě opravdu moc baví a těším se, že moje slepice zase získají další ocenění. Já jsem na své slepice pyšná. Ještě před několika lety jsem vůbec netušila, že budu mít opravdu doma krásné výstavní slepice. Vždycky jsem si myslela, nebudu mít nikdy žádné zvíře, ale svět se mění a my s ním. A jsem opravdu nadšená, že jsem si slepice pořídila. Navíc když to tak vezmu, tak vajíčka jsou velmi drahá a domácí hlavně. Jsem ráda, že mám své domácí vajíčka.