Naše strava je něco, co nás samozřejmě ovlivňuje. Zajímavé je, že nás ale ovlivňuje i tam, kde bychom to vůbec nečekali. Naše strava by se měla zakládat hlavně na sacharidech. Sacharidy jsou obsaženy téměř ve vše potravinách, které během dne přijímáme. Rozdíl je ovšem v tom, zda jsou tyto sacharidy složité či jednoduché. Složité cukry, které jsou obsaženy například v pečivu, vločkách nebo bramborech, jsou pro nás velmi důležité, fungují jako základní zdroj energie pro všechny buňky našeho těla. Uvolňují se z přijaté potravy pomalu, takže hodnota cukru v krvi nevyskočí příliš rychle.
Další základní živinou jsou bílkoviny, ty obvykle nepřijímáme ve velkém množství, ale často je to množství, které stačí. Je to dáno tím, že naše tělo je z bílkovin téměř složeno. Bílkoviny jsou enzymy, skelet buněk, hormony a další. Takže naše tělo je zvyklé bílkoviny, které jsou určeny k zániku recyklovat a jen malé množství je během dne z těla vyloučeno. Samozřejmě, jinou situací je moment, kdy chceme nabírat svalovou hmotu, pak jsou bílkoviny, jako základní stavební kámen svalové hmoty, absolutně nezbytné.
Poslední živinou jsou lipidy. Ty mají v našem organismu také nezastupitelnou roli, i když se v minulých letech hlásalo, že jsou zlo a jejich konzumace vede k obezitě a různým nemocem. Není tomu docela tak, jen si musíme dát pozor, abychom nekonzumovali příliš velké množství tuků živočišných, ale pokusili se je nahradit tuky rostlinnými. Výbornou volbou jsou pak oleje lněné nebo dýňové či také řecký olivový olej. Naše strava působí například na náš mikrobiom ve střevech. Doslova se dá říct, že podle toho, co jíme si tento mikrobiom vychováme. Dobrým příkladem jsou toho rozdíly v mikrobiomu nás a lidí z rozvojových zemí, například z oblasti Afriky, kde se jí převážně nezpracované suroviny.